Uvádění fotografií v propagačních materiálech, výročních zprávách a webových stránkách

Dotaz:

Jak je to s fotografováním účastníků akcí pro veřejnost? Je třeba nějak ošetřit to, zda můžeme fotografie zveřejňovat v našich propagačních materiálech, ve výroční zprávě, na webových stránkách apod.? Jedná se o fotografie z hromadných akcí, na nichž se nedělá prezence a fotografovaní tedy nemohou dát svým podpisem souhlas se zveřejněním fotografie. Stejný problém by mohl nastat i u fotografií, na nichž jsou návštěvníci zoologické zahrady.

Odpověď na Vaše otázky naleznete spíše v občanském zákoníku (dále je „OZ“) než v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „ZOOÚ“). Jedná se totiž svojí povahou o obecnou ochranu osobnosti, která je upravená v § 11 – 16 OZ. Na tuto obecnou ochranu osobnosti potom navazuje ochrana osobních údajů jako určitá speciální regulace směřující k ochraně lidského soukromí.

Co se týká ochrany osobních údajů, tak je třeba si uvědomit následující. Dle § 4 písm. a) ZOOÚ je „osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Ve Vašem případě je tedy důležité, zda si fotografujete někoho anonymního, o kom nevíte, kdo to je (např. nějakého návštěvníka) nebo fotografujete někoho známého (např. nejlepšího pracovníka, ředitele ZOO nebo ošetřovatele, u jejichž uveřejněné fotografie uvádíte jejich jméno, a nebo je možné ho jednoduše dohledat z jiných Vašich záznamů).

Pokud tedy bude fotografovat nějakou hromadnou akci, kde nebude jasné, kdo na fotografii je, pak nebudete podléhat režimu ZOOÚ. Pokud ovšem v propagačních materiálech budete uveřejňovat fotografie lidí se jménem nebo funkcí (např. ředitel), pak takové uveřejňování (v dikci ZOOÚ – zpracování) bude podléhat plně režimu ZOOÚ. V této souvislosti Vás upozorňuji, že půjde o zpracování tzv. citlivých údajů, a proto se budete řídit kromě jiného i § 9 ZOOÚ a se zpracováním osobních údajů (fotografií) pro účely propagace budete muset mít výslovný souhlas subjektu údajů (fotografované osoby). Dále musíte subjekt údajů informovat o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu musíte být schopni prokázat po celou dobu zpracování, takže je vhodné si k tomu účelu vytvořit písemný dokument, ve kterém zároveň splníte další povinnost a to poučit subjekt údajů o jeho právech podle § 12 a 21 ZOOÚ. V této souvislosti si Vás dovoluji upozornit na můj nástroj pracující v Excelu, který uvedené souhlasy, poučení a další potřebné dokumenty vytváří v podstatě automaticky, jmenuje se Klíč k ochraně osobních údajů.

Pro úplnost se ještě zmíním o obecném právu na ochranu osobnosti. Vás by měl zajímat § 12 OZ, který zní:

§ 12

(1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.

(3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

Potřebujete se vlastně dostat do režimu nějaké zákonné licence (do možnosti pořídit snímek bez souhlasu). Ve Vašem případě by mohl připadat v úvahu režim tzv. tiskového zpravodajství. OZ sice nikde tiskové zpravodajství nespecifikuje, ale z ostatních právních předpisů zejména tiskového zákona lze dovodit, že tiskové zpravodajství je tam, kde se jedná o tiskoviny podléhající režimu tiskového zákona (jedná se o evidenční povinnost vydavatele periodického tisku dle § 7 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)). Na druhou stranu je však třeba uvést, že o tiskové zpravodajství asi nepůjde, pokud se bude jednat o propagační materiály, výroční zprávy, webové stránky.

U propagačních materiálů byste tedy měli pořizovat snímky pouze se souhlasem fotografovaných osob. Zabezpečit tento zákonný požadavek může být poměrně komplikované, ne-li nemožné. Pak záleží vlastně na tom, jestli Vám možné komplikace s pořizováním a zveřejňováním fotografií bez souhlasu stojí za to. Abyste si to mohli uvážit, je třeba si uvědomit, co se Vám v takovém případě může stát.

Jednak porušujete právní povinnost, takže jste odpovědní za škodu, která by z takového jednání mohla vzniknout (§ 420 OZ). Osobně se domnívám, že škoda by tímto jednáním zpravidla nevznikla. Další práva, která by proti Vám mohl někdo uplatnit jsou v § 13 OZ:

§ 13

(1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

Ve Vašem případě by se jednalo o stažení materiálů s fotografiemi z oběhu a dále poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění představuje především omluva, která se může realizovat buď ústně, písemně a někdy také uveřejněním inzerátu v novinách. Domnívám se, že uveřejněním fotografie v propagačních materiálech by se zřejmě nenarušila důstojnost fotografovaného člověka natolik, aby mu soud přiznal přiměřené zadostiučinění v penězích (vyloučit to však nelze).

Jen pro úplnost dodávám, že pokud by k uvedenému problému došlo a celý spor by se řešil před soudem, pak byste uvedený spor zřejmě prohráli. Kdyby se žalobce nechal zastupovat advokátem, tak byste mu ještě měli zaplatit soudní poplatek (1000 Kč) a náhradu za právní zastoupení (15000 Kč jako odměna za zastupování + další režijní poplatky jako je např. cestovné).